Dvouleté stavební práce na pardubickém zámku jsou v plném proudu

vstup zbrojeNa Zámku Pardubice se od začátku letošního roku mohutně bourá a staví. Možná nejvíc od jeho přestavby z gotického hradu na renesanční sídlo mocného rodu Pernštejnů. Pardubický kraj zde jako vlastník této národní kulturní památky zahájil v lednu evropský projekt na rehabilitaci zámku jako pernštejnské rezidence. Výrazným impulzem byla evropská dotace z programu ITI pro Hradecko-pardubickou aglomeraci.

Ještě před pár lety se na pardubický zámek chodilo jen do muzea, galerie, do rytířských sálů či na valy. V posledních letech přibyly prohlídky kaple Tří králů nebo krytu civilní obrany ve valech a na zámek láká také řada kulturních a společenských akcí. Stále ale málo mimopardubických návštěvníků tuší, že zde máme takový skvost. Rozhodli jsme se proto představit zámek jako sídlo jednoho z našich nejvýznamnějších šlechtických rodů a přitom vylepšit podmínky pro muzejní a galerijní činnost našim institucím. S první částí chceme být hotovi na jaře příštího roku, celkově skončí tento projekt o rok později. Následovat budou i další etapy,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Roman Línek, který dodal, kolik bude aktuální projekt stát: „Náklady na stavbu jsou 120 milionů korun. Dodavatele expozice za přibližně 21 milionů korun budeme soutěžit na začátku příštího roku.

Chátrající pardubický zámek v roce 1920 koupil a zachránil od úplné devastace pardubický Musejní spolek s přispěním města a dalších příznivců. Už předtím ale sloužil zámek především muzejním účelům. „Po sto letech se chceme posunout na novou úroveň. Ke konzultaci jsme si k tomu na jaře roku 2017 pozvali tři významné architekty – Ladislava Lábuse, Josefa Pleskota a Petra Všetečku. Od jejich doporučení se odvíjel generel rozvoje zámku, zkoumaly možnosti, jak ochránit vzácné malby a kam přesunout hlavní společenský provoz, zda je možnost přemístit galerii ze zámku a jak vybudovat vhodnější výstavní prostory pro muzeum v hospodářských budovách. Na těch posledně jmenovaných se už pracuje, včetně nového výstavního sálu nad bývalou terasou směrem k valům. Zkraje příštího roku začne rekonstrukce Winternitzových mlýnů pro Východočeskou galerii. K tomu dokončujeme moderní muzejní depozitář v Ohrazenicích,“ shrnul Roman Línek pokrok za poslední dva roky.

V první polovině 16. století byla pardubická rezidence rodu Pernštejnů jedním z nejvýznamnějších center soudobé české politiky, kultury a hospodářství. „Pernštejnům se tehdy nikdo v českých zemích nemohl rovnat z hlediska bohatství a vlivu. Tomu odpovídala i kvalita umělecké výzdoby jejich sídla, která byla v českém prostředí té doby ještě neobvyklá. Renesanční výzdoba pardubického zámku je o generaci starší, než na všech ostatních renesančních sídlech v Čechách. Vznikla dokonce dřív, než ikonická stavba české renesance, Královský letohrádek (Belveder) na Pražském hradě, na jehož realizaci si král Ferdinand vyžádal specialisty právě z Pardubic,“ řekl profesor Petr Vorel, který je spoluautorem scénáře nové expozice.

Z hlediska  návštěvnického dosud zůstávala opomíjenou  i vojenská funkce zámku jako nedobytné pevnosti i rozsáhlého zbrojního skladu. „Ten sloužil k vybavení v té době největší soukromé armády v Čechách – pernštejnského vojska. Význam pardubického zámku v první polovině 16. století dalekosáhle přesahoval místní poměry díky tomu, že byl hlavním sídlem rodu, který podstatným způsobem ovlivňoval české i středoevropské dějiny,“ dodal Petr Vorel, významný znalec rodu Pernštejnů.

Jak novou expozici uspořádat, bylo na ateliéru TRANSAT architekti a Petru Všetečkovi: „I když je příběh Pernštejnů vůdčí linií expozice, není tím prvním, co návštěvník vnímá. Tím je památka sama. Expozice je v každé místnosti pojata tak, aby zesílila vjem z architektonického prostoru jako takového a z jeho výzdoby. Příběh Pernštejnů je vyprávěn po vrstvách - nejprve stručně, souhrnně ve vstupním Velkém gotickém sále, kde je v prostoru ztvárněno celé území jejich panství a na stěnách grafická rodová historie, a následně podrobně, prostřednictvím architektury a výtvarného umění v autentických prostorách rytířských sálů a následujících místností. Expozice nabídne výklad k renesančním malbám i ke struktuře zámku a města díky řadě modelů a animací. V pernštejnské rodové galerii pak promluví příběhy jednotlivých osobností rodu zobrazených v portrétních malbách od Petra Nikla. Závěr prohlídky ilustruje obrannou strategii pardubické pevnosti a její zbrojní výbavu.

Vzhledem k tomu, že z původního vybavení pernštejnského zámku se dochovala jen dřevěná truhla, bude muset být expozice do budoucna vybavena některými replikami. „Tady ale narážíme na to, že repliky nemůžeme hradit z evropských dotací, tudíž je budeme postupně pořizovat z prostředků kraje. Týká se to nyní hlavně zbrojnice a replik historických zbraní a v budoucnu možná i dalších předmětů,“ informoval na závěr Línek. (pak)

 

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2019 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji