Dopravních staveb přibývá. I díky dotacím

otvirak kn zariSoučasné programové období Evropské unie spěje zvolna ke konci a prakticky ve všech operačních programech se pomalu blíží čas prvního opatrného bilancování. Velká pozornost se upírá především na oblast dopravy a dopravní infrastruktury, pro kterou jsou – alespoň v posledních letech – evropské dotace naprosto klíčové. Jak to v současnosti vypadá na celostátní i regionální úrovni s dotacemi do dopravy?

Největší objem evropských dotací – přes 310 miliard korun - šel v posledních 15 letech českého členství v Evropské unii na projekty v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Alespoň to vyplývá ze statistik ministerstva pro místní rozvoj, které podrobně mapuje jednotlivé výzvy a projekty všech operačních programů. Hned třináct z dvaceti největších projektů bylo podáno do Operačního programu Doprava. Tím největším z nich je výstavba dálnice D3 v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí s dotací téměř 8,5 miliardy korun.

A zdá se, že objem evropských peněz proudících do české dopravní infrastruktury příliš nepolevil ani v současném programovém období. Potvrzuje to ostatně i Operační program Doprava, respektive Doprava II, což je klíčový dotační titul pro velké projekty zpravidla zařazené do tzv. transevropské dopravní sítě TEN-T. Po počátečním zdržení se podařilo program nastartovat a v současnosti už je rozdělena většina z celkem 120 miliard korun, které jsou v tomto období v OP Doprava II k dispozici. Jen v roce 2017 bylo z evropských strukturálních fondů podpořeno v dopravě na 68 projektů za téměř 51 miliard korun a další desítky investičních akcí se dočkalo podpory loni a v letošním roce.

Největším investorem na našem území je samozřejmě stát, respektive Státní fond dopravní infrastruktury. Jeho prostřednictvím mělo jít v příštím roce na výstavbu a údržbu silnic, železnic a dalších infrastrukturních staveb na 70 miliard korun. Dalších 20 miliard SFDI získá právě z evropských dotací. „Bude se to pohybovat od nějakých patnácti až 25 miliard korun v evropských zdrojích,“ prohlásil nedávno ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Celkové číslo, které bude mít SFDI k dispozici tak zhruba odpovídá letošku. Největší plánované projekty podpořené Evropskou unií přitom zůstávají už nějakou dobu stejné: Dostavba úseku D1 na trase Říkovice – Přerov za osm miliard nebo očekávaná modernizace pardubického železničního uzlu za více než čtyři miliardy korun.

MILIARDY NAVÍC

Zatímco pro silniční a železniční projekty realizované státem je tu především OP Doprava II, pro krajské investiční akce je připraven Integrovaný regionální operační program. Právě on pro toto období nahradil – i přes protesty některých hejtmanů – jednotlivé regionální programy. IROP přitom také nevykročil tou nejlepší nohou. Ještě v loňském roce se hovořilo o tom, že jde o rizikový program, kterému by se nemuselo podařit vyčerpat přidělené prostředky. Letos už je ale situace výrazně příznivější a program nabral potřebnou rychlost. Pomáhají v tom velkou měrou právě i výzvy zaměřené na infrastrukturní a obecně dopravní projekty. Podle posledních informací bylo v rámci programu rozděleno již více než 90 miliard korun, což je přes 79 procent všech alokovaných prostředků. Velkou část nabízel program projektů právě v oblasti dopravy. Desítky výzev cílily na stavbu a modernizace dopravních terminálů, opravy silnic, stavby cyklostezek či třeba na pořizování moderních a ekologických autobusů. Například podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové bude či už bylo díky programu modernizováno v regionech na 800 kilometrů silnic a pořízeno na 644 vozidel veřejné dopravy. Mezi poslední velké výzvy patří podpora ekologičtější dopravy v uhelných regionech. Miliarda korun podpoří primárně pořizování ekologických vozidel pro veřejnou dopravu. A podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, jejíž rezort IROP spravuje, ještě nic nekončí. V srpnu se jí prý podařilo najít dalších deset miliard korun, které si budou moci rozdělit žadatelé mimo jiné i na projekty rekonstrukcí silnic druhých a třetích tříd. „Vzhledem k tomu, že víme, že v realizovaných projektech vznikají úspory (např. z výběrových řízení na dodavatele) nebo se některé projekty nakonec nerealizují, můžeme již nyní uspokojit více žadatelů a přidělit jim dotaci, kterou pokryjeme z výše uvedených úspor,“ uvedla Klára Dostálová.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ KRAJSKÝCH NOVIN.

PŘEDPLATIT SI JE MŮŽETE ZDE

 

 

Jihomoravský kraj

symbolika logo 2010

Hejtman: Bohumil Šimek (ANO)
Krajské město: Brno
Rozloha: 7197 km2
Počet obyvatel: 1193930
Hustota zalidnění: 157 obyvatel/km2
NUTS: Jihovýchod
Radní: Roman Hanák (ČSSD), Taťána Malá (ANO), Marek Šlapal (ČSSD), Jan Vitula (TOP 09), Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu), Jana Pejchalová (ANO), Miroslav Kubásek (ANO), Petr Hýbler (ANO), Tomáš Soukal (ČSSD), Igor Chlup (ČSSD)
Koalice: ČSSD a KDU-ČSL
Počet obcí s rozšířenou působností: 21
Počet členů rady: 11
Počet členů zastupitelstva: 65

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji