Pane ministře, rozhovor pro Krajské noviny nemůžeme asi začít jinak než otázkou na řízení ve věci hrazení regulačních poplatků ve zdravotnictví. V lednu zahájilo vaše ministerstvo správní řízení se čtyřmi kraji, nyní v únoru s dalšími čtyřmi. Jaký konkrétně je v těchto osmi krajích v systému proplácení regulačních poplatků problém?

Důvodem je, že Ministerstvo vnitra v průběhu letošního roku podrobně analyzovalo postupy jednotlivých krajů při úhradách regulačních poplatků za pojištěnce nebo jejich zástupce (kraje přebírají povinnost pojištěnců hradit za zákonem určené zdravotnické výkony tzv. regulační poplatky na základě různých právních titulů, zpravidla na základě darovacích smluv). Po podrobné analýze dospělo Ministerstvo vnitra k závěru, že úhrada regulačních poplatků za pojištěnce jednotlivými kraji je v rozporu s platným zněním zákona o veřejném zdravotním pojištění, především tím, že kraje překračují meze své působnosti a svým postupem zbavují pojištěnce jejich zákonné povinnosti.

Hejtmané krajů jsou v otázce proplácení regulačních poplatků poměrně neústupní, stejně jako ministerstvo. Myslíte, že byly učiněny všechny kroky k přiblížení obou stanovisek? Na čem jednání zkrachovala?

Jsem rád, že část krajů systém úhrady regulačních poplatků už uvedla nebo se snaží uvést do souladu s názorem Ministerstva vnitra. Postup se vyplatil a mnohé kraje využily šanci svůj postup napravit.

Všechna správní řízení by měla skončit na začátku března. Co bude následovat poté, co bude výsledkem správního řízení? Nařídíte krajům změnit systém proplácení poplatků, zakážete jim zcela proplácení...?

Jelikož se jedná o právně složitý případ, je třeba krajům poskytnout dostatečně dlouhý časový prostor pro plné uplatnění jejich procesních práv. Rozhodnutí ve věci proto bude vydáno do 60 dnů ode dne zahájení řízení, tj. do 2. dubna 2010 (u nově zahajovaných správních řízení). Z téhož důvodu byla nově stanovena i lhůta pro rozhodnutí v již zahájených správních řízeních s Ústeckým, Jihočeským, Zlínským a Královéhradeckým krajem. Rozhodnutí v těchto řízeních proto bude vydáno do 8. března 2010 (původně bylo počítáno s vydáním rozhodnutí do 5. února 2010).
Ministerstvo vnitra musí v rozhodnutí o pozastavení výkonu stanovit kraji lhůtu ke zjednání nápravy (předpokládáme 30 dní). Lhůta běží bez ohledu na právní moc rozhodnuti.
Po marném uplynutí lhůty pro zjednání nápravy je MV povinno podat do 30 dnů návrh soudu na zrušení dozorovaného usnesení. Pokud byl proti rozhodnutí MV podán rozklad, běží lhůta pro podání návrhu soudu až ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu dozorovaného usnesení (zjednodušeně řečeno v případě zamítnutí rozkladu).
Pokud se kraje v průběhu správního řízení obrátí na Ústavní soud, Ministerstvo vnitra posoudí, zda zahájení konkrétního řízení u Ústavního soudu není důvodem pro přerušení probíhajících správních řízení (např. z důvodu řešení předběžné otázky).

Regulační poplatky ve zdravotnictví vyšly z dílny ODS, po krajských volbách a změně krajských vlád se všechny kraje vedené ČSSD rozhodly poplatky proplácet a zároveň tlačit na jejich plošné zrušení. Vy jste, pane ministře, nominován do úřednické vlády sociální demokracií, nevyvolává to spory mezi vámi a stranou, jejímž členem jste byl a která vás nominovala do vlády?

Jedna věc je, co si myslím osobně o tom, že lidé mají platit u lékaře. S tím jsem nikdy nesouhlasil a netajím se tím. Jsem ale ministrem vnitra a můj osobní názor není v této věci rozhodující. Musím dbát na to, aby byla dodržována pravidla a zákony. Pokud se tak neděje, je třeba zasáhnout.

Poplatky asi nejsou právě neoblíbenějším tématem ve vztahu vlády a krajů, obecně ale hejtmané spolupráci s vládou hodnotí, přinejmenším v porovnání s tou předchozí, jako dobrou. Máte stejný pocit jako představitelé krajů?

Mám. Jsem rád, že bitva s kraji, kterou vedlo předchozí vedení ministerstva, skončila. Konflikty ničemu nepřispívají.

Jako ministr vnitra jste byl u zatím poslední velké změny ve struktuře policie, mám konkrétně na mysli vznik nových krajských ředitelství v krajích, kde dosud tato ředitelství nebyla. Proč podle vás na přizpůsobení se novému krajskému členění musely kraje čekat téměř deset let?

Změna územního uspořádání Policie ČR (a tedy i vznik šesti nových krajských policejních ředitelství) je jedním z deseti pilířů probíhající reformy police. Takovou změnu je však třeba řádně připravit, a to není záležitost několika měsíců. My jsme na to měli zákonem stanovenou lhůtu do 1. ledna 2012, šest nových krajských policejních ředitelství (na Vysočině a v Pardubickém, Libereckém, Zlínském, Karlovarském a Olomouckém kraji) však zahájilo svou činnost již 1. ledna letošního roku.

Jak se zatím toto nové členění v rámci policie osvědčilo? Zefektivnilo to práci policie nebo to byl spíš krok, který „zplnohodnotnil" některé kraje?

Vzhledem k tomu, že k dokončení restrukturalizace Policie ČR došlo - jak jsem již řekl - k 1. lednu roku 2010, je na jakékoli hodnocení ještě brzy. Doufám, že existence celkem 14 krajských policejních ředitelství naplní cíl reformy veřejné správy i reformy policie v tom smyslu, že se policejní služba přiblíží samosprávě, a že to umožní zefektivnění práce obou složek. Uvidíme, jak se s novou situací policie popasuje.

Letošní rok je supervolební, čekají nás troje volby - do sněmovny, do senátu a komunální. To je v režii ministerstva. Jak se na volby připravujete, jaké budou na volby náklady, jak složitá bude jejich organizace?

Volby nejsou pouze v režii Ministerstva vnitra, na nás je sice ta hlavní zátěž, ale spolupracujeme s Ministerstvem financí, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým statistickým úřadem a krajskými a obecními úřady. Jinak by to ani nešlo, jedná se o logisticky, organizačně a personálně náročný projekt, ale věřím, že zúčastněné subjekty odvedou při volbách do sněmovny, obecních zastupitelstev a do senátu skvělou práci.
Náklady na volby se pohybují kolem jedné miliardy korun, ale celkové vyčíslení je možné sdělit až po sečtení všech výsledků a po jejich skončení.

Je to spíš otázka na politickou úvahu, nicméně vzhledem k rozložení politických sil - jak dlouho po volbách bude podle vašeho názoru trvat vaše angažmá v úřednické vládě, jednodušeji řečeno, jak rychle po volbách bude podle vašeho názoru vytvořena politická vláda?

Na tuto otázku bohužel neznám odpověď, i když by mě samotného také zajímala. Jasná je už teď jediná věc: čím dřív se podaří funkční vládu utvořit, tím lépe. Pro všechny.

Vaše působení na ministerstvu určitě zůstane spojeno s bojem proti korupci a také bojem proti extremismu. Častokrát se hovoří o tom, že velká míra korupce je spojena s úrovní samospráv. Jaká je podle vás reálná situace? Opravdu jsou radnice zkorumpované?

Nemám rád „házení do jednoho pytle", jsem přesvědčen, že přílišné zobecňování nikdy ničemu neprospěje. Jistě, úředníci na některých radnicích zkorumpovaní jsou, na jiných ne. Příklad z poslední doby: zástupci některých měst a obcí pracují tak dobře, že je Ministerstvo vnitra odměnilo za jejich činnost cenami za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. Ve třech kategoriích si pro ocenění přišli zástupci celkem čtyřiceti měst a obcí. Udílení těchto cen bylo součástí již 6. národní konference kvality ve veřejné správě, která se konala od 9. do 11. února letošního roku v Táboře. Můžete si být jisti, že i pořádání takových konferencí je součástí našeho tažení proti korupci, rozhodně to však není možnost jediná.

Proč se dosud o boji proti korupci především hodně mluví a málo se v této oblasti dělá? Ostatně asi potvrdíte, že ani prosazování některých protikorupčních opatření nejde zrovna hladce.

Máte pravdu, prosadit některá opatření proti korupci není jednoduchý proces. Rozhodně s vámi ale nemohu souhlasit v tom, že se v této oblasti málo dělá, naopak ji považuji za jednu z priorit práce své a celého Ministerstva vnitra. Předpokládám, že vám neuniklo, že jsme vypracovali návrh na celý komplex ustanovení a postupů, známý jako tzv. protikorupční balíček, který v druhém únorovém týdnu prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně.

Pane ministře, vaše působení v politice by teoreticky mělo skončit poté, co po parlamentních volbách bude sestavena nová vláda. Velmi často se ale hovoří o tom, že byste mohl z úřednické vlády přejít plynule do té politické. Jak reálná je tato možnost? Budete se dál angažovat v politice?

Spory politiků o mou možnou kandidaturu ve volbách mě nechávají v klidu, nikdo mi zatím nic nenabídl. Kdyby ale nabídka přišla, velmi vážně bych ji zvažoval. Za určitých podmínek si pokračování své politické kariéry po volbách umím představit.

Jaká by byla vaše další profesní kariéra, pokud by nebyla spojená s politikou? Následoval by návrat na ÚOHS nebo plánujete něco zcela jiného?

Už jsem se několikrát říkal, že s návratem do své minulé funkce nepočítám. Ani se do ní jako jediný člen úřednické vlády vrátit nemohu. Pokud bych nepůsobil v politice, rád se vrátím na Moravu, velmi pravděpodobně do soukromého sektoru.

Jakou nejdůležitější zkušenost si s sebou odnesete z vašeho působení v křesle ministra vnitra?

Asi největší zkušenost je, že v politice je možné všechno. Ještě před měsícem jsem si myslel, že mě překvapí máloco. Když byla ale menšinou poslanců (ODS) zablokována sněmovna, začal jsem mít trochu strach o naši demokracii.