Pokud se hodlá Karlovarský kraj držet postupu z minulého roku, bude i v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Ten loni činil 4,65 miliardy korun. „Každoročně se snažíme být maximálně opatrní, aby nám nikde prostředky nechyběly,“ uvedla k letošnímu rozpočtu tehdejší náměstkyně hejtmana Eva Valjentová.
Příjmy Jihomoravského kraje za posledních pět let vzrostly o více než miliardu a půl. Na kraji zastávají názor, že je tento trend způsobený příznivým vývojem ekonomiky a také příjmy z dotací z projektů EU. Pouze na silnice by však přesto kraj potřeboval více než miliardu korun navíc.
V září zahájilo Ředitelství silnic a dálnic stavbu již třetího úseku dálnice D3. Jedná se o úsek mezi jihočeskými obcemi Bošilcem a Ševětínem. Nový úsek dálnice D3 bude dlouhý zhruba osm kilometrů a je na něm třeba vybudovat mimo jiné devět mostů. Hotový by úsek měl být za tři roky, tedy v září 2018. Výstavba si vyžádá více než jednu miliardu korun.
Kraj Vysočina v letošním roce hospodařil s vyrovnaným rozpočtem. V příštím roce se chce nejvíce se zaměřit na oblast sociálních služeb, dopravu a péče o majetek kraje. Současnou velkou investicí na Vysočině byla, společně s penězi od EU, modernizace vozů záchranné služby v regionu za necelých 80 milionů korun.
Nejhorší situace pro kraje bylo období let 2010 až 2013, kdy skutečně existovala taková nepsaná válka mezi krajskými samosprávami a státem, reprezentovanými odlišnými politickými reprezentacemi. To se bohužel projevovalo na tom, že krajům nebylo přáno a stát se k nim choval spíše macešsky. Důkazem toho je také rozhodnutí, které jde naprosto proti logice a principům decentralizace a proti veškerým moderním trendům v rámci Evropské unie, a to je zrušení regionálních operačních programů.
Podpora státu vůči krajům se podle ministerstva financí zlepšila a do krajů proudí více peněz než v předchozích letech. Podle Radka Šímy, mluvčího Jihočeského kraje, se však dá těžko říci, zda je podpora lepší než v minulosti a záleží spíše na úhlu pohledu. „Z hlediska objemu příjmů ze sdílených daní a přijatých dotací ze státního rozpočtu lze zcela jistě konstatovat částečné vylepšení. Ale zároveň je třeba dodat, že ruku v ruce jdou také změny zákonů, popřípadě přibývají zákony nové, které mají za následek zvyšující se výdaje z rozpočtu kraje. Otázkou je však, zda je vylepšení důsledkem ekonomického růstu či vstřícnosti státu,“ říká Radek Šíma.
Další rok se pomalu blíží ke svému závěru a v jednotlivých krajích finišují přípravy rozpočtů na příští rok. I tentokrát je celý proces ovlivněn ekonomickou situací, výsledky hospodaření za minulý a letošní rok a samozřejmě také nastavenými vztahy se současnou vládou Bohuslava Sobotky. Přestože hejtmani rádi opakují, že jde o nejlepší spolupráci, jaká tu zatím byla, drobné trhlinky v ní přece jen najdeme.
České a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.