Zdravotnictví, hlavní téma krajských voleb?

kr kralovehrad wikimedZdravotnictví. Na celostátní úrovni jedno z nejdůležitějších témat, které se stává každé čtyři roky významnou položkou na předvolebních programech prakticky všech politických stran. Krajské volby v roce 2008 ukázaly, že na toto téma lidé slyší i v regionech. A ještě více slyší na jednoduché slogany a sliby. Ostatně klání před osmi lety vyhrála ČSSD díky závazku, že zruší zdravotnické poplatky v krajských nemocnicích. Bude i letos zdravotnictví nejviditelnějším tématem voleb?

Když v roce 2008 vyhrála Česká strana sociálně demokratická krajské volby, znamenalo to úspěch negativní kampaně a sázky na citlivé místo krajských samospráv – na zdravotnictví. A ačkoliv po volbách se jí poplatky hned úplně zrušit nepovedlo, pozici oranžové strany to nijak neoslabilo. V roce 2012 přišlo další vítězství. Téma zdravotnictví v něm tentokrát sice nefigurovalo tak výrazně, ale to neznamená, že by se neobjevilo vůbec. Jen poplatky vystřídal spor o způsob hospodaření nemocnic a také handrkování, kdo může za jejich mnohdy špatnou finanční situaci. Čtyři roky jsou pryč a v říjnu nás čekají další, v pořadí již páté, krajské volby.

Programy pro ně se teprve rýsují a v některých případech je na webech partají ještě ani nenajdeme, nicméně o některých bodech už je jasno. Většinou je prozatím slyšet pouze vágní slib o zachování či zkvalitňování zdravotní péče v jednotlivých regionech. V případě České strany sociálně demokratické se k tomu přidává uplynulých osm let vládnutí v krajích a možnost zhodnotit, jak si dnes stojí krajské nemocnice. Pravdou je, že řada nemocnic své hospodaření v posledních letech skutečně zlepšila. Například Karlovarská krajská nemocnice skončila v loňském roce s kladným výsledkem, což je po letech ztrátového hospodaření velmi dobrá zpráva. Také nemocnice ve Zlínském kraji, které měly v minulosti problémy, se dostaly z nejhoršího a podobné příklady lze najít po celé zemi. Strana se navíc může chlubit sliby z minulosti, například zrušením zdravotnických poplatků, a jak se zdá, vytáhne i tradiční evergreen – zabránění privatizace nemocnic. Z konkrétních témat jednotlivých sociálně demokratických kandidátů pak lze zmínit například projekt rekonstrukce ORL a neurologie za 120 milionů korun v nemocnici ve Vyškově, který strana propaguje.

PROGRAMY ZATÍM V OBRYSECH

Ovšem ani ostatní partaje nezůstávají pozadu a budou v předvolební kampani hovořit i o zdravotnictví. Hnutí ANO představí svůj volební program až v květnu. Jeho předseda Andrej Babiš nedávno prohlásil, že cílí na vítězství alespoň v pěti krajích. V kampani se ANO bude soustředit na témata ovlivňující život na konkrétních místech, zdravotnictví prý mezi nimi chybět nebude. Strana se ovšem spíše než na globální témata zaměří na jednotlivé problémy nemocnic v regionech. Například na jižní Moravě chce řešit břeclavskou nemocnici, která se potýká s řadou problémů od stížností pacientů, po rezignaci dosavadní ředitelky. Kromě toho se ve všech krajích očekává slibování investic do vybavení jednotlivých zdravotnických zařízení a opatrná diskuse o znovuzavedení některých vybraných zdravotnických poplatků.

Lidovci, kteří si po úspěšném návratu do poslaneckých lavic, věří i na hejtmanské posty, také nechtějí nechat zdravotnictví na vedlejší koleji. Kupříkladu ve Středočeském kraji, kde vede kandidátku lidovců, Zelených a SNK-ED Zdeněk Volf, bude jedno z hlavním tématem partaje ozdravení regionálního zdravotnictví, zejména oblastních nemocnic.

Černým koněm voleb budou pravděpodobně Starostové a nezávislí, kteří obhajují jeden hejtmanský mandát. Podle předsedy hnutí Petra Gazdíka strana nepřistoupí na populistickou kampaň. „Krajské volby nejsou o tom, co udělá stát s uprchlíky, jak zajistí obranu, zda zavede či zruší zdravotní poplatky,“ prohlásil Gazdík. V programu hnutí přesto zdravotnictví najdeme. „Rozšíříme síť záchranné zdravotní služby. Nabídneme nájmy ordinací praktickým lékařům zdarma,“ stojí tam.

U dalších partajích zatím o programu jen spekulujeme. ODS se zdravotnictví také vyhýbat nebude, nicméně v současnosti známe pouze obecné proklamace: Snahu o zachování sítě zdravotnických zařízení a navýšení objemu prostředků, které jdou do zdravotnictví. Komunisté na tom jsou podobně. Tvrdí, že kampaň vedou permanentně a že jejich hlavním cílem je, podobně jako v případě ČSSD, zabránit případné privatizaci nemocnic.

TÉMATEM I PERSONÁLNÍ KRIZE?

Velkým tématem letošního roku bude bezesporu také situace zdravotnického personálu. Státní i krajské nemocnice se totiž již několikátým rokem potýkají s postupně rostoucím nedostatkem zaměstnanců. A to nejen samotných doktorů, ale i sester a dalšího pomocného personálu. Problémy mají všechny regiony. Nejhůře zasažené jsou ovšem ty na hranicích s Německem. Například v Karlovarském kraji chybí podle generálního ředitele tamní krajské nemocnice Josefa Märze až padesát lékařů a několik desítek sester. Jde o zaměstnance, kteří v minulosti z různých důvodů odešli. Často do zahraničí za lepšími pracovními i finančními podmínkami. März dokonce upozorňuje, že nemocnice jsou na pokraji uzavírání některých oddělení. Podobná situace panuje i jinde. V Plzeňském kraji začali nabírat kvůli nedostatku tuzemských zaměstnanců sestry z ukrajinské zdravotní školy a odborníci varují: Celá situace je nebezpečnou časovanou bombou, jejíž výbuch se rychle blíží. Zaměstnanci totiž neodcházejí pouze do zahraničí, ale v mnoha případech i zcela končí a začínají hledat práci v jiném oboru. V čem je problém? Podle odborníků a samotných zaměstnanců především v nízkém ohodnocení, které je spojené s vysokou zodpovědností a velmi dlouhou pracovní dobou s mnoha přesčasy. To vše po dlouhém a náročném studiu, které v případě zdravotních sester trvá i sedm let. „Je to kombinace studia, malých peněz a především zbytečné byrokratické činnosti a tudíž nemožnosti být s pacienty,“ vysvětluje Krajským novinám pražská zdravotní sestra Ivana Šuhajdová s tím, že řešení problémů není jen v přidání peněz, byť to je samozřejmě jeden ze zásadních faktorů. „Je potřeba, aby sestry mohly dělat to, co mají. Sesterskou a nikoliv ošetřovatelskou či uklízecí práci. Další věcí je zredukování byrokracie,“ dodává.

NA KANDIDÁTKÁCH I LÉKAŘI

Už dnes, půl roku před krajskými volbami, je zřejmé, že se i tato situace se stane tématem předvolebního boje. Jednotlivé strany budou v kampaních vysvětlovat, jak se k celému problému postaví a jak ji jejich krajští zástupci pomohou řešit. Ostatně největší téma voleb chce z tohoto problému udělat i Česká lékařská komora. Ta představila kampaň „Zdravotnictví volá o pomoc“, ve které poukazuje na to, že už nemůže garantovat bezpečnost pacientů a že je potřeba, aby se i krajští politici co nejdříve zasadili o řešení celé situace. Na webu kampaně navíc ukazuje, že v českém zdravotnictví aktuálně chybí kolem 940 lékařů.

Zdravotnictví se do voleb promítne i trochu jiným způsobem. Komunální politika je totiž odjakživa prostředím, do kterého se často vydávají lékaři a další zdravotničtí pracovníci. Letošní rok nebude výjimkou. Samozřejmostí je kandidatura hejtmana Vysočiny a lékaře Jiřího Běhounka. Toho ovšem doplní několik jeho kolegů, například na kandidátkách hnutí ANO. Například v Jihomoravském kraji kandiduje na čtvrtém místě gynekolog Miloslav Janulík. V Libereckém kraji zase najdeme na kandidátce ředitele nemocnice v České Lípě Jaroslava Kratochvíla. To primář odboru klinických laboratoří Klatovské nemocnice Richard Pikner si první místo na listině uhájil. V Plzeňském kraji vede do voleb TOP 09. „Bílý plášť mě neizoluje ve sterilním prostředí nemocnice. Naopak, díky svým pacientům znám celou řadu problémů, které obyvatele našeho kraj trápí a měly by se řešit. I v samotném krajském zdravotnictví je stále co zlepšovat,“ vysvětluje, proč se rozhodl kandidovat. Podle něj je klíčové nastartovat investice do zdravotnictví. Peníze přitom nemají jít podle něj pouze do přístrojového vybavení a budov, ale především do lidí. „Kvalitní odborníci jsou důležitou součástí služby, kterou kraj může lidem nabídnout.“ V Pardubickém kraji, taktéž na kandidátce TOP 09, zase kandiduje primář Pardubické nemocnice Jiří Skalický a ani u něj by výčet jmen neskončil. Filip Appl

 

Pardubický kraj

logo1

Hejtman: Martin Netolický (ČSSD)
Krajské město: Pardubice
Rozloha: 4519 km2
Počet obyvatel: 758548
Hustota zalidnění: 171 obyvatel/km2
NUTS: Severovýchod
Radní: Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj), Michal Kortyš (ODS), Bohumil Bernášek (ČSSD), Václav Kroutil (ČSSD), Pavel Šotola (Koalice pro Pardubický kraj), Hana Štěpánová (STAN), Ladislav Valtr (ODS), René Živný (Koalice pro Pardubický kraj)
Koalice: ČSSD, KPK a SPOZ
Počet obcí s rozšířenou působností: 15
Počet členů rady: 9
Počet členů zastupitelstva: 45

Nepřehlédněte

„V civilizované zemi rozhodují o regionálních záležitostech nikoliv jmenovaní úředníci jako za císaře pána ale zvolená samospráva,“

říká v rozhovoru k patnácti letům krajů hejtman Pardubického kraje Martin Netolický

netolickyČeské a moravské kraje slaví patnácté narozeniny. Od doby svého vzniku, kdy jejich úřady fungovaly takřka v polních podmínkách, prošly velkým vývojem a změnily se v sebevědomé samosprávné celky respektované na centrální politické úrovni. O tom všem jsme hovořili v „narozeninovém“ rozhovoru s nejmladším ze současných hejtmanů Martinem Netolickým, který stojí v čele Pardubického kraje.

Krajské noviny na Facebooku

Redakce

Krajské noviny Evropské vydavatelství, s. r. o.
kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
© 2024 Krajské noviny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Akceptuji